Základním předpokladem pro to, aby podlaha opravdu „sedla“, splnila zcela vaše očekávání a velmi dlouhou dobu si zachovala originální podobu, je suchý, pevný, stabilní a hlavně rovný povrch bez přítomnosti chemických látek či mastnoty! 

Důležité je také dodržení obsahu vlhkosti podkladu – u cementového potěru musí být hodnota nižší než 2 % CM u anhydritu 0,5 % CM. Pokud je v podlaze uloženo podlahové topení, u betonu musí být dle ČSN (česká státní norma) obsah vlhkosti do 1,5 % CM, u Anhydritu do 0,3 % CM. Vlhkost se hodně podceňuje, ale dokáže hodně potrápit a způsobit nemalé škody. Proto, pokud máte pochybnosti, je důležité celou situaci zkonzultovat s odborníky.

Kdy měřit vlhkost v podlaze

Pro dosažení pevnosti v cementových potěrech je minimálně 28 dní, respektive přibližně v horizontu 56 dní nastane konečné dotvarování cementové desky. Situace je odlišná u anhydritových potěrů, ale obecně lze říct, že povrch by měl zrát alespoň 28 dní. Před pokládkou finální krytiny je nutné anhydritové podlahy vysušit na minimální předepsané hodnoty, které platí pro všechny druhy a typy anhydritových podlah. Zvát si podlaháře k měření vlhkosti dva týdny po uložení potěru je tedy zbytečné. Podklad bude vždy mokrý a ještě nevhodný pro jakoukoli další práci.

Jak vysoušení podlahy urychlit?

Nejjednoduššími metodami jsou:

1. Průvan je nejrychlejší vysoušeč podkladů. Podlaha však musí být holá a poklizená.

2. Podlahové topení. U většiny anhydritových povrchů lze již od 10. dne od aplikace topit a tím výrazně zkrátit čas vysychání. Je však důležité dodržet výše zmíněné obroušení povrchu. Nelze zaměňovat topení pro urychlení vysoušení za topnou zkoušku. Při používání podlahového topení k vysoušení se topí konstantně na nízkou teplotu, teplota topení může být maximálně o dva stupně vyšší, než je teplota okolí. Při topné zkoušce se musí prověřit i chování desky z potěru při extrémní zátěži.

3. Průmyslové vysoušeče – při této metodě se naopak okna i dveře utěsňují, neboť vysoušeč musí nasávat vlhko z celého prostoru. Nutné je zvolit správný vysoušeč, jeho výkon, a to dle objemu místnosti.

Metody měření zbytkové vlhkosti

Termínem zbytková vlhkost výrobci označují maximální možné procento vlhkosti obsažené v materiálu před provedením následujícího technologického kroku.

Je několik metod, jak se provádí měření zbytkové vlhkosti v podlaze, od laického přes poloprofesionální až po profesionální způsoby. Těmi nejpoužívanějšími jsou:

1. zjištění zbytkové vlhkosti pomocí překrytí části podlahy fólií (orientační – laické),

2. elektronické měřící přístroje vlhkosti stavebních materiálů (orientační),

3. CM přístroj – plně profesionální doporučená metoda (daným přístrojem lze změřit vlhkost v podlaze v hodnotách od 0 % do 6 %).

Měřit či neměřit zbytkovou vlhkost?

Určitě ano, jedině změření zbytkové vlhkosti může garantovat, že provedení následujícího technologického kroku (pokládka finální krytiny) je v souladu s technickými listy. Měření zbytkové vlhkosti není nutné provádět jen u anhydritových podlah, ale u jakékoliv podlahy, tedy i u klasické betonové podlahy, kde jsou také předepsány maximální hodnoty zbytkové vlhkosti.